Již jako malý kluk zahořel pro železnici a vlaky. Tato vášeň se stala jeho koníčkem na celý život. V roce 1963 se stal členem Klubu železničních modelářů Žižkov. A byl jím až do jeho zrušení. Později už do žádného podobného klubu nevstoupil, byť sem tam i nějaký navštívil. Zúčastňoval se mnohých soutěží, na kterých vystavoval své vlastní modely, ať šlo o hnací vozidla nebo vagony. Získal i mnohá ocenění, a to i v zahraničí (pod hlavičkou Svazarmu).
|
|
|
Ve své práci, jíž se z důvodu své nemoci věnoval poměrně krátce, navrhoval kotle. Postavil mnoho modelů pro ČKD Lokomotivka, VÚKV, Čsl. Vagónky, CZ Loko či ČKD Dopravní systémy. Opravoval modely pro Národní technické muzeum Praha, Loděnice (sací bagry) či ČKD Dopravní systémy (tramvaje).
tramvaj T3 před úpravou |
tramvaj T3 po úpravě |
Poté, co odešel do invalidního důchodu, mu nic nebránilo v tom, aby se plně věnoval svému koníčku. Nešlo mu ale jen o hromadění sbírky, snažil se modely vylepšovat. Nejdříve jen své vlastní. Později se rozhodl, že může totéž nabídnout i ostatním modelářům. Zařídil si živnostenské podnikání. Zpočátku se věnoval převážně opravám železničních modelů a všeho co s modelářským světem souviselo. Modely si sám stříkal a ručně popisoval. Vědělo se o něm, že je velký puntičkář a chce odvést za každých okolností špičkovou práci. Takže přečíslování modelů zahraničních na české nebývalo ojedinělé. Stále ale mluvíme o zcela ruční výrobě. Tak vlastně vzniklo i přejezdové zařízení: vše od samotného začátku, tj. odlévání, až po blikající semafor u přejezdu pocházelo čistě z jeho vlastních rukou.
Až o mnoho let později se seznámil s technikou tamponového tisku. Protože nedokázal nikdy nikoho odmítnout, tak se jeho sbírka štočků postupně rozšiřovala. Na rozdíl od jiných modelářů se snažil vždy dohledat příslušné normy, aby byla zachována realita. Tj. normy pro číselné označení nejen hnacích vozidel, ale i vagonů (nákladních či osobních), včetně toho správného fontu, kde má daný popis být, barevné provedení a mnoho dalších informací. Jeho sbírka fotografií je rovněž dost rozsáhlá, jakož i literatura. Nikdy nedokázal jen tak přejít kolem zajímavé lokomotivy. Vždy si musel pořídit mnoho fotek, aby mohl tuto skutečnou lokomotivu převést do modelu.
Nebyla to ale jen čísla, či popisy, čemu se věnoval. Zjišťoval, co na trhu není, a jakožto modelář si uvědomil, že může tento nedostatek doplnit. Kromě přejezdových zařízení byla dalšími vylepšeními i pulty či mezistěny do lokomotiv. Všechno si sám rozkresloval v grafickém programu, poté co provedl důkladnou přípravu. Byl neskutečný puntičkář, proto jeho doplňky vždy věrně kopírují realitu. Kromě toho nabízel i opravy čehokoliv, co mělo spojitost s železnicí, tj. trafa, nepojízdné lokomotivy apod. Stačilo mu jen pár minutek, než dokázal detekovat problém. A nezáleželo na tom, že daný model držel v ruce poprvé. Vždy si dokázal poradit a přijít na příčinu problému.
Jak šly roky dále, tak i on začal pronikat více a více do tajů počítače. A začaly se objevoval smaltované tabulky, ale i názvy železničních stanic a další sortiment, který bylo možné vytisknout na tiskárně. Poté byl už jen malý krůček k leptání plechů. Stále si vše dělal sám, tj. od případného výzkumu, neboť jen zřídka odmítnul danou práci jako nerealizovatelnou, až pro grafické zpracování a přípravu filmů. A jak ho leptání čím dál více bavilo, tak se k tomu i rozšiřoval nabízený sortiment. Rámy oken, tovární a výrobní znaky a další doplňky, o kterých usoudil, že na trhu chybí a model se může jimi vylepšit. Nedělal jen české modely, vylepšoval i zahraniční. Díky tomu, že nemohl chodit do práce, tak se mohl modelaření věnovat celé hodiny a vymýšlet další a další novinky. S některými ho oslovovali i lidé z branže, neboť věděli, že odvede kvalitní práci. Některé své vědomosti, které za svůj život do sebe vstřebával, předával i mladým modelářům, tj. navštěvoval modelářské kroužky pro děti. Sám vyráběl i papírové vystřihovánky pro děti (T 334.0 a Ztr).
Miloval vlaky a železnici. Doslova pro ni žil a dýchal. Nikdy nepožádal o pomoc a všechno si chystal sám. Od návrhu doplňku či leptaného čísla, až po jeho případné barvení. Odešel velice nečekaně od rozdělané práce.
 |
* 29.7.1949
† 17.11.2022 |
 |